Již celý jeden školní rok město Děčín realizuje projekt Inkluze do škol, jehož partnery jsou všechny základní školy zřizované městem a organizace Člověk v tísni. Projekt je spolufinancován Evropskou Unií, státním rozpočet a rozpočtem města Děčín. Příspěvek Evropské unie a státního rozpočtu tvoří 90 % z poskytnuté 32 miliónové dotace, valná většina peněz je poskytnuta prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Peníze jsou určeny hlavně pro podporu jednotlivých městem zřizovaných škol a z převážné většiny jsou použity na platy odborníků, kteří začali na všech školách působit.

Během školního roku 2016/2017 na každé naší škole začal působit koordinátor inkluze, školní psycholog a dva školní asistenti. Spolu s výchovnými poradci a metodiky primární prevence tvoří školní psychologové a koordinátoři inkluze na školách tzv. inkluzivní týmy. Jejich úkolem je podporovat inkluzivní prostředí na škole, pomáhat pedagogům se zaváděním proinkluzivních metod ve vzdělávání a věnovat se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, což jsou děti nejen se znevýhodněním, ale také např. i děti nadané.

 Ve spolupráci s organizací Člověk v tísni proběhlo na každé škole školení „Jak si poradit s inkluzí“ pro celý pedagogický sbor. Členové inkluzivních týmů během roku prošli třemi odbornými školeními tematicky se vztahujícími právě k inkluzi a k jejím metodám a možnostem.

Během projektu je velmi podporováno sdílení dobré praxe, které probíhá díky nově vzniklým platformám, na kterých se společně schází například školní psychologové ze všech našich škol, či koordinátoři inkluze. Tato setkání jsou metodicky vedena odbornými garanty projektu. Ředitelé jednotlivých škol zase předávali své zkušenosti na zářijovém výjezdním zasedání, kde pro ně byl v rámci projektu připraven odborný seminář.

Sdílení, vzájemné navštěvování pedagogů, pravidelné setkávání a podpora prostředí pro předávání si zkušeností se nám po roce fungování projektu velmi osvědčily. Mezi školami dochází ke vzájemné spolupráci a město Děčín se tak stává městem, které si váží vzdělání a uvědomuje si jeho hodnotu. Uvidíme, jaké další možnosti a poznatky nám přinese další školní rok, během kterého budeme v projektu Inkluze do škol nadále a s chutí pokračovat.

 

Mgr. Anna Zemanová

Tahle tři slova dostávají úplně jiný význam, když jim vyměníme znaménko na konci věty.Inkluze do škol. Strohé oznámení, kterých jsou plné sdělovací prostředky už téměř rok, kdy platí novela školského zákona.Inkluze do škol! Direktivní a autoritářské, násilné společné vzdělávání. Bez možnosti volby koho inkludovat a koho ne.

Inkluze do škol? Doprovázené úsměvem klidně i s pejorativním podtextem…

Ale také možná Inkluze do škol.!? Takhle je myslím pojatá v Děčíně. Komplexně a velmi zdravě. Je totiž jasné, že společné vzdělávání má své limity a my jsme na cestě k jejich objevování. Nelze je jednoznačně stanovit. Každá škola má svá specifika utvářená především spádovostí, ale také složením pedagogického sboru, delegací pravomocí vedením, smýšlením vedoucích pedagogických pracovníků, osobností ředitele a….. Mohl bych asi celý prostor pro tento článek vyčerpat podobným popisem. Chce se mi ale říct resp. napsat věc zásadnější. Děčínský projekt Inkluze do škol dává prostor všem základním školám bez rozdílu využít svých specifik. Je cestou, na kterou jsme v září naskočili, a zdála se nám vlastně přímá. Ale brzy se objevily ostré zatáčky, které nás mnohdy vrací zpátky, nicméně zmiňovaný projekt dává velkou šanci k jejich narovnávání. Vytvoření, provázání  a síťování školních poradenských pracovišť včetně jednotného metodického vedení vnímám jako obrovskou příležitost k řešení leckdy bagatelizovaných problémů. Jak jinak si vysvětlit skokový nárůst dětí s LMP vzdělávaných  na základních školách běžného tipu, zájem o služby školních psychologů a koordinátorů inkluze na jednotlivých školách. Ti, až na výjimky z různých důvodů (zejména finančních) na školách nebyli. Metodicky řízeným bonusem je i využití asistentů pedagoga a jejich implementace do standardního chodu tříd apod.

S radostí sleduji, jak v konkurenčním prostředí dokáží školy spolupracovat, přejímat dobrou praxi, dělit se o zkušenosti, jenž si dříve úzkostlivě chránili jako své know-how. Dělá to tu naší společnou klikatou děčínskou cestu ke společnému vzdělání výrazně plastičtější. Přeju nám všem, aby ty zatáčky nevynášely, byly bezpečné a lehce průjezdné.

 

Mgr. Roman Stružinský